Historie teamu rok 2001 

V roce 2001 jsme plánovali:

  • 9.června 2001 - Merida Bike Tour v Brně. Jaký byl v roce 2000 a 2001  

  • 17.června 2001 účast v pořadí již na třetím silničním maratonu v Rakousku a to tentokrát Euregio Radmarathon ve městě Hallein.  Info naleznete na www.radmarathon.com 

  • 11.srpna 2001 - Silniční cyklomaraton Cannondale Vysočina ve Ždírci nad Doubravou - nezúčastnili jsme se

  • 8.září 2001 - Cannondale Rallye Sudety v Teplicích nad Metují - Tohoto nejtěžšího maratonu v této republice jsme se chtěli zúčastnit po tříleté odmlce 

  • 8.září 2001 - Silniční Author Král Šumavy 

  • další akce a maratony, kterých jsme se mohli zúčastnit a které jsme již nezvládli...  

A zde jsou naše zážitky z akcí v roce 2001:

Novoroční vyjížďka

Start první cyklistické vyjížďky v novém tisíciletí se konal 1.1.2001 v 9:30 v Novém Městě na Moravě. Po předchozích letech jsme se opět sešli skoro kompletní sestava Turbošnek teamu a to 3 členové! Další novoměští cyklisté zřejmě ještě spali. Objeli jsme pravidelný okruh z Nového Města k místnímu hotelu SKI, který je centrem lyžařského areálu v novoměstské ochoze kde se koná světový pohár Zlaté Lyže. Odtud jsme se vydali přes les zpět do Nového Města kde jsme tuto první a určitě ne poslední letošní vyjížďku ukončili.

naše trojka a v pozadí SKI hotel

Nesešlo se nás mnoho, ale sezónu jsme zahájili a jak jinak než-li na kolech

Historie teamu rok 2001 - zpět

Jak vyhrát kolo?        

Na této stránce se dočtete jak to udělat. Tento rozhovor byl uveřejněn v čtrnáctideníku cykloservis č.7 2001 strana 4, se členem našeho teamu a zároveň výhercem kola Vision. Zde je vidět, že jsou Turbošneci připraveni i na zápolení mimo maratonské tratě.

 

  rozhovor s výhercem soutěže a členem Turbošnek teamu - Mirkem jak probíhalo losování a závěrečné zápolení (Omluvte pomalé načítání skenovaných článků, které je způsobeno kvalitou skenovaného textu)

 

Historie teamu rok 2001 - zpět

Soustředění 2001

Soustředění s horskými koly - poprvé v Beskydech!  (foto)

V roce 2001 jsme se zúčastnili kvalitního bikovaní po Beskyd. Po několika kvalitních soustředěních v  Krkonoších a Jeseníkách nás letos čekaly Beskydy v oblasti zvaném Trojmezí. Termínem se již po několik let stal druhý květnový víkend prodloužený o státní svátek 8. května. O složení, náročnost a délkách okruhů jsem se domlouvali každé ráno před odjezdem. Absolvovali jsme tyto švihy:  5.5.  58,5 km, 6.5.  79km, 7.5. volný den (nevlídné počasí)  8.5.  56,5 km. Bohužel jsme byli ovlivněni špatným počasím a proto jsme jeden den museli vynechat a jako náhradní program jsme si vybrali jízdu autem přes Polsko a Slovensko se zastávkou v Čadci na nákup. Celkově jsme najezdily na horských kolech 194 km 

 A jak jsme trénovali: 

Den první (4.5.) : příjezd do místa našeho ubytování zabydlení a návštěva místního pohostinství (součástí objektu našeho pobytu) a osvěžení pěnivým mokem. Následovalo večerní plánování okruhu na následující den.

Den druhý (5.5.) : najeto 58,5 km - cesta vedla: z Hrčavy,po žluté na Trojmezí,přejezd na Slovensko - po zelený Čierne, Liesková - 849 mnm, červená Beskydok - 718 m.n.m., Čadca, po červené a následné zbloudění k řece Kysuca, po silnici Křížkovci, modrá a dále silnicí do ČR přes Motyčanku, Mosty u Jablunkova, červená - Studeničný - 717 m.n.m., Girová - 780m.n.m., Komorovský Grúň - 732m.n.m.,žlutá na Hrčavu.  převýšení 1800m Nádherný slunečný den, k večeru příchod studené fronty, ochlazení.

Den třetí (6.5.) : najeto 79 km - Hrčava, žluté Komorovský Grúň , červená Girová, Studeničný, Mosty u Jablunkova, Chata Skalka, Chata Tetřev, Velký Polom - 1067 m.n.m., Malý polom - 1060 m.n.m., Polomka - 983 m.n.m., Sulov - oběd, Čudéčka - 827 m.n.m., Bílá, Konečná po zelené na Slovensko - Rybarie, červená - Turzovskou Vrchovinou přes Gajdošovci, Javorová - 788 m.n.m., Bazgerka, Křížkovci, neznačeně - Vyšné Megoňky a do ČR přes Jablůňkovský Průsmyk, a po silnici na Hrčavu.  převýšení 2500m Již od rána hustá mlha která nás doprovázela celou cestu, po nočním dešti bylo nutné na některých místech doslova brodit se v kalužích a blatem.

Den čtvrtý (7.5.) : najeto 0 km (autem cca 65 km) návštěva sousedního Polska a Slovenska se zastávkou na hranicích a procházkou po dezinfekčních kobercích, umytí rukou v dezinfekční vodě (propašování 20 dkg salámu poličan) z důvodu nezavlečení slintavky a kulhavky do Polska a prohlídka slovenského města Čadca (nic moc). Škaredé mlhavé a deštivé počasí po celý den

Den pátý (8.5.) : najeto 56,5 km - cesta vedla: Hrčava, po žluté do Polska přes Jaworzynku, Mloda Góra, Kiczory 989 m.n.m., Velký Stožek - 978 m.n.m, Stožek - 843 m.n.m., Velký Sošov - 885 m.n.m, Wielka Czantoria - 994 m.n.m., modrá do ČR, červená Nýdek, Pod Stožkem, Ostrá Hora - 721 m.n.m., Bukovce, žlutá Komorovský Grúň, Hrčava. převýšení 1500m. Vše ujeto v rozbláceném terénu a za značného chladu a všudypřítomné mlhy. Následoval odjezd domů!

 

Historie teamu rok 2001 - zpět

Merida Bike Tour v Jedovnici 9.6.2001

Tento maraton oproti předchozímu prvnímu ročníku doznal několika zásadních změn. Tou první byla změna startu a to z Brna do Jedovnice u Blanska k rybníku Olšovec a druhou změnou bylo prodloužení trati na skoro maratonskou, s 99 kilometry. Odstartovalo se v 10 hodin za současného protrhávání oblačnosti a prvními slunečními paprsky. Vzhledem k tomu, že několik dní před startem slušně pršelo byla trať ztížena blátem a kluzkými kořeny. V případě, že by bylo již letní počasí, dalo se očekávat něco podobného jako loni a to, že by na horských kolech probíhaly lety na rychlé zpevněné trati. Naštěstí se nic takového nestalo a bylo již zmiňované bláto, ale i přes to první borci v cíli měli průměr 24,5 km/h a ostatní lepší borci se vešli do průměru 20 km/h. Po celou trať vše probíhalo v naprostém pořádku, až na 72 kilometr kde došlo k zabloudění přibližně 20ti maratonců (ve skutečnosti jich mohlo být i více). Z této skupinky se 5ti podařilo navrátit na trať přičemž bohužel minuli poslední občerstvovačku a tudíž i tajnou elektronickou kontrolu a zbytek se bohužel na trať nepovedlo najít žádnou cestu a proto pokračovali po vlastní ose přímo do cíle u rybníku Olšovec, kde došlo ke konfrontaci závodníků s pořadateli. 

A jak je možné, že se tolika lidem (určitě nebyli jediní) podařilo zabloudit? Beru to z mého pohledu jako člověka, který se do této situace dostal a byl díky tomuto diskvalifikován. Jel jsem ve slušném tempu a dosti jsem si věřil. Přípravě jsem věnoval dostatek času a chtěl jsem se slušně umístit. Již od startu jsem se držel mezi první a druhou skupinkou a s přibývajícím blátem a sníženou funkčností mého stroje jsem se propadl někde k 60tému místu. Po vyčištění pastorků a umytí kola po průjezdu do dalšího, ale odlišného okruhu v Jedovnici, jsem se znovu s nalezenou funkčností stroje začal propracovávat startovním polem před ostatní soupeře. V místech kde jiným docházel dech mi to začínalo jet a neustále jsem se posouval v před. Následoval 72 kilometr nedaleko obce Březina a odbočka z hlavní silnice doleva do strmého stoupání asi po jednom kilometru vedla šipka z lesní cesty doleva na pěšinu a zde došlo k uvedenému zabloudění. O kousek dále (cca 2-3metry) byla cesta ještě jednou rozdělena a to prudce doleva a druhá rovně a žádná šipka pouze na té co vedla rovně několik krepových fáborků rozvěšených po stromech podél cesty. Vydal jsem se tedy ještě se třemi maratonci po takto značené cestě. Přibližně po dvou kilometrech jsme minuli ceduli na stromě na které bylo uvedeno číslo 20 což podle nás mělo znamenat kolik chybí do cíle (při pohledu na tachometr to opravdu odpovídalo) což nás ještě utvrdilo v tom, že jedeme správně. Po dalších pěti kilometrech a ostré zatáčce vpravo nás čekalo strašné zjištění. Za touto zatáčkou stálo přibližně 12 bikerů (někteří zde stáli i 20 minut a zkoušeli všechny okolní cesty po které se dá vrátit na trať) a to ještě za mnou další jedinci dorazili. Nepřál bych pořadatelům být v tento okamžik nablízku, neboť těch výrazů a nadávek padalo skutečně mnoho. Není se čemu divit, když někdo jede takovou dobu za takovýchto podmínek a díky špatnému značení se ocitne někde naprosto mimo trať a ani neví přesně kde je. Nebylo nic jednoduššího než-li natáhnou přes tato nepřehledná místa mlíko a tím dokonale vyznačit trať, nebo cesty, které nebyli na trati a tudíž byli slepé označit křížkem jak to bývá na jiných maratonech. Po vymotání se z lesa následovalo rozdělení borců na dva tábory z niž jeden se vrátil v jednom místě na trať a ten druhý jel protestovat přímo do cíle po silnici. Ten kdo sledoval dojezd maratonců v cíli si jistě vybaví skupinku 11ti bikerů, která přijela do cíle z druhé strany a na protest se projela přes kontrolní magnetickou rohož v protisměru! Následovaly výmluvy pořadatelů, že za to nemohou a podobně. Je to obrovské zklamání nejen pro mě samého, ale i pro ostatní takto poškozené bikery.

A jak se náš team umístil: 

v kategorii muži do 40 jsme umístili 61 a 195té místo z celkového počtu 471 účastníků, kteří trať dojeli a nebyli diskvalifikováni. (80 nedojelo a nebo bylo diskvalifikováno)

Blahopřejeme všem co se tohoto maratonu zúčastnili.

Prosím všechny kteří ví o někom nebo sami zabloudili aby se mi ozvali na náš oddílový e-mail nebo telefon.

A pro organizátory za všechny zabloudilce máme vzkaz: "doufáme, že tento maraton byl pro vás výstrahou a začnete konečně při značení trati používat hlavu". 

  Klid před startem v autě    krátce před startem   před startem (trochu jinak)   Martin po dojezdu maratonu   

Historie teamu rok 2001 - zpět

Euregio radmarathon v Rakouském Hallein 17.6.2001

Profil trati          Plánek okruhu           Na startu jednoho z ročníku.                      

 

Na start tohoto maratonu jsme se postavili v 6:15 a odstartovali v plánovaném čase 6:30. Zároveň se startovním výstřelem se silně rozpršelo (pršelo i celou předstartovní noc) a déšť nás doprovázel celou tratí až na 160km kde déšť ustal a silnice začala vysychat. Do cíle jsme přijeli s prvními slunečními paprsky, které se prodraly přes ustupující mraky. 

A jaký byl průběh maratonu? Prvních 20 km bylo na rozjetí převážně po rovince s postupným přechodem v kopec, který naplno začal na dvacátém kilometru. Od tohoto mezníku se neustále stoupalo po menších serpentinových silničkách na různé kopce aby se následně sjelo dolů a zase nahoru (toto se opakovalo v průběhu 30ti kilometrů několikrát). Nesmím zapomenout na to jak pořadatelé zareagovali na změnu počasí a ke čtyřem plánovaným občerstvovačkám přidali menší s teplým čajem před jedním sjezdem. Není nic horšího než-li jet z kopce ve větru kompletně promočený. Na 60tém kilometru začalo nejdelší očekávané stoupání z 550m.n.m do 1650 m.n.m. na vrch Rossfeld. Jaké bylo naše zklamání, když na 70tém kilometru v 900 m.n.m v místech kde se měly obě trasy rozcházet (dlouhá 201 km doprava na Rossfeld a kratší 88 km rovně přímo do Halleinu) byla dlouhá trasa zkrácena a tudíž ochuzena o prudký výjezd na Rossfeld a vedena dále přímo na Hallein. V Halleinu jsme od našeho doprovodu na otázku zda pokračujeme odpověděli "no jistě" na což jsme zaslechli, že jsme blázni a hovada.Těch lidí co mělo jet dlouhou trať a skutečněji ji absolvovali aniž by při průjezdu Halleinu na 88 km odbočily do cíle kratší trasy a svoje zápolení s nástrahami tratě ale i počasí vzdali nebylo skutečně mnoho. Po průjezdu Hallenem na 88ém kilometru následovala trať dle propozic na Fuschl s 20% stoupáním, které připomínalo skokanský můstek. Na 140tém kilometru začalo poslední ale nejnáročnější a nejdelší stoupání tohoto maratonu. Kopec protkaný serpentinami a označený jako 9% by u nás v republice zřejmě nikdo neoznačil méně jak 14% a jeho délka 18 kilometrů také nebyla k zahození, bereme-li v potaz, že se stoupalo z 550ti m.n.m do 1300 m.n.m.. A něco takového, že projedete serpentinu kde je označení 700 m.n.n a po dvou dalších ostrých vracečkách se toto číslo zvýší o 100 m.n.m se také jen tak nevidí. Na 158 km následoval poslední táhlý sjezd s přechodem na rovinku, která vedla až do cíle v Halleinu. Nakonec jsme v cíly měli najeto 187 km a čas čisté jízdy 7 hodin a jedna minuta.

Nesmíme zapomenout vyzdvihnout kvalitu zajištění celého závodu a to nejen na občerstvovačkách (samozřejmě nechyběl PowerBar) ale i na trati kde byla doprava dokonale podrobena tomuto maratonu a na každé křižovatce stáli policisté ale i hasiči a zastavovali provoz abychom mohli nerušeně projíždět. Organizátoři českých maratonů se mají stále co učit a návštěvou takto zajištěného maratonu by se určitě hodně přiučili. Když si jenom vzpomenu na naše ubohé občerstvovací stanice (v porovnání s Rakouskými) tak je mi úzko. 

 

A jak se náš team umístil: 

 

Tohoto náročného maratonu se zúčastnili pouze dva členové našeho teamu a v celkovém pořadí jsme se umístili na 95 a 96 místě z celkového počtu 154 startujících kteří dojeli dlouhou trať. Vzhledem ke psímu počasí, které nás po celý den doprovázelo, je naše umístění hodnotnější a zaslouženější. 

 

 

Krátce po startu Start v mlze a dešti Průjezd Halleinem  deštivý průjezd Dojezd do cíle těsně po dojezdu Po dojezdu Získané dresy v Halleinu.

 

Z obsahu propozic vybíráme toto:

Platba: 500,- šilinků nebo 75,- Marek do 1.června 2001 (po tomto termínu až do 17.6.2001 700,- šilinků a nebo 100,- marek).

Limit na dojezd do cíle je pro trasu A- 11 hodin a pro B- 8 hodin

Start: 17.června 2001 v 6:30 ve městě Hallein  

Délka tras: A- 201 km, B- 88 km

Převýšení: A- 3430 metrů, B- 1400 metrů

 

Historie teamu rok 2001 - zpět

SCHWINN MTB CUP Kuřim 5.7.2001

Přestože se náš team specializuje spíše na dlouhé maratonské tratě, rozhodli jsme se zúčastnit XC závodu v nedaleké Kuřimi, který byl součástí seriálu SCHWINN MTB CUP 2001. Závodu se zúčastnili dva nejmladší členové Turbošnek teamu. Po příjezdu jsme se šli prezentovat v kategorii Hobby (příchozí) a vydali se projet trať. Po nájezdu do terénu jsme se cítili vcelku dobře, ale po prvním kilometru naše spokojenost opadla, neboť jsme se dostali do míst kde se cesta měnila v pěšinu a ta pokračovala po celé další tři kilometry směrem nahoru a dolů mezi stromy. Nebyla nouze ani o takřka trialové pasáže a strmé sjezdy s posunutým těžištěm maximálně dozadu lesem mezi stromy. V tento okamžik jsem si říkal "můžeme být rádi že startujeme v první kategorii a trať nebude tolik rozbitá". Následoval poslední kilometr do cíle, který vedl po široké lesní cestě s několika zpomalovacími úseky, kde se muselo hodně podřazovat, a dále po louce se smyčkami přímo do cíle. Po projetí trati nám bylo jasný, že to nebude nikterak lehké. Představa, že jedno kolo má 5 kilometrů a my ho máme jet 3x nebyla až tak zlá, ale pocit nepřipravenosti na tento sprint byl znát. Na start jsme se postavili něco málo před jeho plánovaným časem 11:30 a po nezbytném poskládání startujících dle čísel (my s čísly 25 a 26 jsme se ocitli rázem za samou polovinou 38 členného startovního pole) a bylo odstartováno. Po prvním a částečně i druhém kole, kdy se mi podařilo rozdýchat náhlý kyslíkový dluh, jsem se začal postupně rozjíždět a propracovávat kupředu až na 21 pozici. Poslední 3-4 kilometry se mi podařilo dostat do tempa, ale to již bylo pozdě, neboť cíl byl nadosah. Musíme se přiznat, že na takovéto závody nejsme připravení a chybí nám dostatečné rozjetí s následným posunem vpřed v poslední polovině závodu jak jsme u maratonu zvyklí. Rozhodně to byla veliká zkušenost a neznámá v porovnání s maratony, kde již víme co a jak.

A jak se náš team umístil: 

v kategorii Příchozí jsme se umístili na 21 a 30 tém místě z celkového počtu 31 účastníků, kteří trať dojeli. (7 nedojelo)

Děkujeme organizátorům za kvalitně připravený okruh a příjemné zázemí. 

Příprava před startem.  Na startovní čáře. Leoš při průjezd do dalšího kola. Nájezd do posledního kola. Závěrečný nájezd do terénu v podání Leoše Závěrečný nájezd Martina do terénu 

Historie teamu rok 2001 - zpět

Při své dovolené 13 - 22.7.2001 nedaleko Klatov se člen našeho teamu Martin zúčastnil těchto dvou závodů a maratonu:

Chudenické okruhy v Dolanech 15.7.2001 

Silničního závodu jsem se zúčastnil po několika letech a musím se přiznat, že se jednalo o silný zážitek. Start byl plánován na 10 hodin v Dolanech (nedaleko Klatov) a závodilo se na okruhu - Dolany, Řakom, Drslavice, Poleň, Lučice, Slatina, Chudenice, Chlumská, Malechov, Dolany o délce 27 kilometrů a čekaly mě celkem 3 okruhy. Startoval jsem v kategorii příchozích společně s Elite 1, kteří jeli také tři okruhy. Před startem jsem se jel lehce projet a zjistit jak vypadají první kilometry. Na start jsem se postavil něco málo před desátou hodinou a čekal na startovní povel. Krátce po startu se v prvním táhlém stoupání na Řakom utvořila na čele asi 30 ti členná skupinka ve složení Elite 1 a příchozích kde jsem nechyběl ani já. Na 10 tém kilometru došlo k prvnímu nástupu borců z Elity a roztrhnutí vedoucí skupinky na dvě menší. Bohužel pro mě jsem v tuto chvíli prožíval velikou krizi a byl jsem utržen první skupinou a tak tak jsem se udržel v té druhé nově vzniklé. Na 15 tém kilometru jsem měl pocit, že to plíce nevydrží, tlaky v břišní oblasti byli taky divné, a proto jsem očekával každou chvíli pohled na moji snídani. Skutečně jsem již myslel, že závod po prvním kole zabalím. K mému obrovskému štěstí následoval přibližně 2 kilometry dlouhý sjezd kde jsem se z části z této krize dostal a podařilo se mi udržet na chvostu druhé skupiny. V posledním kopci prvního kola z Chudenic došlo k roztrhání druhé skupiny na několik převážně dvoučlenných partiček. V tuto dobu jsem se pohyboval na 28 místě celkově a začínal jsem se vzpamatovávat a rozdýchávat. Při sjezdu do Dolan jsem se sjel s jedním borcem z Elity a sním se držel až na nějaký 35 kilometr kdy jsme byli dojeti další tříčlennou partičkou a v níž jsem se držel až pod kopec z Chudenic na Chlumskou. Byl to právě tento nejzrádnější kopec s převýšením 13% kde se mi podařilo z této skupinky poodjet a za pomoci dvou nejlepších mužů z Elite 2 kteří startovali 5 minut po nás (jeli pouze dva okruhy) a kteří mě v kopci za Chudenicemi dojeli jsem získal značný náskok na skupinku se kterou jsem dosud jel. Ve sjezdu do Malechova a při nájezdu do posledního kola v Dolanech jsem jel již sám, ale s dvou minutovým náskokem na 4 borce kteří byli za mnou. Poslední kolo se mi ještě podařilo předjet několik borců a přitom jsem si udržel dostatečný odstup abych nebyl nikým dojet. Do cíle jsem přijel docela slušně vyčerpaný, ale spokojený s tím, že jsem závod nevzdal a dokázal se poprat s nástrahami trati, dlouhými táhlými kopci a velikým vedrem, které celý závod doprovázelo. Musím také zdůraznit, že 80% závodu vedlo po silničkách s hodně hrubým povrchem. V cíli jsem měl najeto necelých 82,5 km.

A jak jsem se umístil: 

v kategorii Příchozí jsme se umístili na 6 tém místě z celkového počtu 14 účastníků (2 nedojeli)

   na startu po startu Průjezd do druhého kola Průjezd do posledního kola Osamocená jízda v posledním kole Osamocená jízda v posledním kole (kousek před cílem) Kousek před cílem, který byl v kopci   

XC závod okolo vodního hradu Švihova 21.7.2001

Druhým XC závodem, který jsem se rozhodl po delší odmlce zajet (od roku 94 jezdím pouze maratony) byl právě závod okolo hradu Švihova nedaleko Klatov. Start byl plánován na 11:40 ale byl posunut na 12:10 a proto jsem měl dostatek času si projet celou 7 kilometrů dlouhou trať, kterou jsem ve své kategorii příchozích měl jet dvakrát. Trať byla dosti atypická tím, že po startu se jeden kilometr jelo po rovinaté úzké cestě až pod kopec, který začal nájezdem na travnaté pole na kterém byla vysekána cestička pro tento závod a vedla přes tři docela slušné meze, které mi dali docela slušně zabrat, neboť slézání a naskakování na kolo mi zrovna moc nejde. Dále okruh vedl po úzké bahnité cestičce směrem hore a potom napříč lesem aby se následně napojila na jeden kilometr dlouhý asfaltový sjezd směrem k hradu. Poslední kilometr před cílem vedl opět po úzké cestičce a jedním pěkným čtyřmetrovým brodem s třiceti čísly vody a obrovskými kameny na jeho dně. Z popisu tratě je jasné, že bylo nutné dobře odstartovat neboť místa na předjíždění mnoho nebylo. O průběhu závodu mohu říci, že se mi jelo docela dobře a nebyl jsem omezen žádnou krizí ani technickými problémy. Závod se mi líbil a jsem rád, že jsem se ho mohl zúčastnit, za což patří obrovský dík mému děvčeti, které mi v době dovolené umožnila tohoto, ale i silničního závodu v Dolanech a maratonu v Humpolci se zúčastnit. 

A jak jsem se umístil: 

v kategorii Příchozí jsme se umístili na 7 mém místě z celkového počtu 25 účastníků (2 nedojeli)

                         

  XC závod okolo vodního hradu Švihova 21.7.2001. Po startu (v pozadí vodní hrad Švihov)  XC závod okolo vodního hradu Švihova 21.7.2001. V cíli závodu.

Bike maraton Vysočina v Humpolci 22.7.2001

Dalším bike maratonem který jsem letos jel byl Vysočina bike a musím hned na začátku zdůraznit, že to co jsem kritizoval na Merida Bike v Jedovnici platí o tomto maratonu v Humpolci také. Značení trati bylo tak hrozné, že ten kdo nebloudil musel mít trať najetu několik dní předem a vědět kde má správně odbočit. 

Start proběhl na horním náměstí v 10:10 a celé nic netušící pole se vydalo vstříc nástrahám rozbahněné 81 km dlouhé trati (na krátkou trať startovali bikeři v 10:15). Na čele se zformovala skupina bikerů z Hlinska kteří dobře drželi tempo a utrhli se společně s dalšími 25 ti bike maratonci zbytku startovního pole. V tuto chvíli jsem se i já držel v této vedoucí skupince což se mi záhy stalo osudné! Na 6 tém kilometru celá tato skupina sjela díky špatnému značení z trati a ocitla se v obci Vilémovice. Po zjištění, že jsme v prd...  začalo šíleným tempem propracovávání celým zbytkem startovního pole, které již díky organizátorům odbočili správně. Někde poblíž Orlíku se kompletní špička vzdálila několika dalším kvalitním vytrvalcům, kteří následně utvořili druhou silnou skupinu a ta se postupně začala drát až na samý začátek cca 150 členného pole. V Lipnici nad Sázavou kde se měli dělit tratě 51 a 81 km to ale organizátoři nezvládli a prvních 35 maratonců nechali najet na okruh krátké trati. Nic netušící bikeři se dál prali s nástrahami trati, až do okamžiku kdy někdo na 40 kilometru řekl "jestli víme, že jedeme krátkou trať". Těch nadávek a dalších výrazů co jsem zaslechl bylo až až! Jediné co mě ale i ostatní trochu uklidnilo bylo zjištění, že na krátkou trať odbočila i před námi jedoucí špička v níž převažovali borci z Hlinska. Při sprintu do cíle a pohotovém hlášení pořadatele, že se všem omlouvá za špatné značení a organizační zkrat v Lipnici, mi bylo jasné, že ani z tohoto maratonu si neodvezu pěkné vzpomínky. V neoficiálních výsledcích jsem se umístil někde kolem 15 tého místa.

Skutečně mě je líto toho, že přestože se organizátor snaží tak několik lidí z vesnic ale i jiných osob během putování po lese několik šipek a značek odstraní a nebo dokonce otočí. Přesto si myslím, že označovat odbočky a křižovatky v jejich bezprostřední blízkosti aniž by bylo předem uvedeno to co má biker ve 30 - 40 Km/h čekat je dosti nedomyšlené. Byli také místa kde 2 - 3 kilometry nebylo žádné značení a nikdo nevěděl jestli již bloudí nebo jede ještě správně.  Věřím, že se organizátor ponaučil z tohoto prvního ročníku a nevzdá se této krásné akce ani v dalším roce. Po stránce rozložení trati a její sjízdnosti musím pořadatelům pogratulovat, protože tak nějak by měl vypadat bike maraton. 

Bike maraton Vysočina v Humpolci 22.7.2001. V cíli neklasifikovaného maratonu.  

Historie teamu rok 2001 - zpět

Silniční maraton Author Král Šumavy 8.9.2001 

Klatovského maratonu se zúčastnil člen našeho teamu Martin 

Král Šumavy se řadil mezi jedny nejtěžší silniční maratony, které se u nás konají a to především svojí délkou 250 km (nejdelší varianta) a převýšením 4000 m. Tentokrát byl navíc poznamenán velice špatným počasím, které od počátku září obléhá naši republiku. V den startu foukal silný nárazový vítr, zpočátku poprchalo a v průběhu dne se poprchání změnilo v prudké a chladné deště. Již při pro buzení se člověk musel dosti rozhodovat jet či nejet a co si na sebe obléci aby se do kopce neuvařil, ale zase z kopce nezmrzl jak bude celý promoklý až na kost. Já jsem se rozhodl pro variantu jet a obléci se co nejvíce a vyvarovat se prochladnutí ve sjezdech. Na start jsem postavil v 6h20min s dalšími 1000 silničními šílenci, kteří se vydali napospas větru a dešti,  čekal na startovní výstřel. Krátce po startu se mi podařilo dostat na čelo startovního pole, kde jsem se držel úvodní kilometry. Na desátém kilometru za obcí Chlístov jsem se přemístil v prvním balíku (cca 100 účastníků) do jeho poloviny kde jsem se držel až do okamžiku kdy čelo začalo zrychlovat tempo. Ve výjezdu před obcí Velhartice (18km) jsem vycítil, že se začíná lámat chleba a tak jsem se snažil přemístit co nejblíže ke špici. Bohužel v okamžiku nabírání rychlosti a několik stovek metrů před vrcholem došlo k tomu co by mě nenapadlo ani v tom nejhorším snu. Defekt, který mě postihl mě natolik překvapil, že jsem mu podlehl a aniž bych se snažil vyměnit duši a sám pokračovat,  jsem maraton vzdal. Byla to skutečně rána, kterou jsem neočekával a představa, že budu nucen jet sám v tom nárazovém větru a dešti mě skutečně děsila. Následně jsem se s kamarádem přemístil autem na 145 km, kde jsem sledovali zápolení s nástrahami trati všech účastníků. Všichni ti co se postavili na start a dojeli až do cíle mají můj obrovský obdiv. Obdiv si ale také zaslouží i ostatní, kteří to alespoň zkusili. 

Historie teamu rok 2001 - zpět

Seznam dalších akcí roku 2001 

Historie teamu rok 2001 - zpět

 

nacházíte se na stránkách www.turbosnekteam.com