Historie teamu - srpna 2005


 

13.srpna 2005 - Bike maraton Svatá trojice - Bohdíkov u Šumperku

Barvy našeho teamu na maratonu v podhůří Jeseníků hájil Maťa. Jednalo se o maraton zařazený do Šumperského poháru horských kol Topgal MTB cup 2005. Dlouhá trať, kterou jel také Maťa, měřila 67 kilometrů a měla převýšení 1650 m. A jak se mi jelo?

krátce po nájezdu do zaváděcího kola Maťa v zaváděcím kole

průjezd Bohdíkovem po zaváděcím okruhu Maťa v nájezdu do závěrečného stoupání

jak se v Bohdíkově brodil brod

Maťa v cíli Maťa v cíli

A jak jsem se umístil: 

Maťa dojel na 50 místě (celkově startovalo 85 z toho 7 maraton nedokončilo).

v kategorii A muži do 30let obsadil 22 místo (startovalo 33 - nedokončili 4 bajkeři)

A jak se mi jelo:

 Do dědinky Bohdíkov jsem dorazil v pátek kolem 18:30 a po delším hledání (žádné značení, šipky nic), kde že se prezentace nachází, jsem ji se štěstím našel. Vyzvednul jsem si svoje číslo a avizované bajkové ponožky a vyrazil se ubytovat do rezervovaného penzionu. Ač se od počátku týdne předpověď na sobotní závodní den neustále měnila k horšímu, stále jsem věřil, že nebude tak zle. V sobotu ráno, bylo sice zamračeno, ale naštěstí nepršelo a bylo příjemně teplo (cca. 15°C). Na start jsem si stoupl v krátkém a doufal, že se slunce přes mraky proloupne. Po 10hod to vše začalo. Po prvním kilometru jsme my na dlouhé odbočili doprava do zaváděcího okruhu, ve stejném místě jezdci na dětské pokračovali přímo za nosem. První svižný kopec dal každému vědět, že se nachází v podhůří Jeseníků a ne někde u Kolína. Asfalt a šotolinu vystřídal skalnatý povrch a zvětralé kamení. Dále nás čekal sjezd napříč loukou, následná polňačka a vše gradovalo skutečně ostrým sešupem opět do Bohdíkova (7km). Od tud jsme se vydali v patách bajkerům na krátké trati. Po strmém výjezdu na Rovinky nás čekal dle pořadatelů svižný sjezd po extra rozbité cestě do Štědrákovy Lhoty, označený též jako kritické místo. Moc pěkný a skutečně rozmlácený místečko, kde jsme to pustil hlava nehlava stylem vidla a dvatrojky to poberou :-)) Pak se opět stoupalo až do dalšího kritického místa (na 20km), kde se po prudkém sjezdu točilo ostře doprava do prudkého výjezdu. Zkušeně jsem ve sjezdu na pár metrech přefláknul asi 7 maníků (někteří asi i z dětské) a s přehledem dokázal dobrzdit a včas podřadit před avizovanou stěnou. Moc moc pěkné místečko a moc moc rychlej sešup!! Následovala rychlá zastávka v boxech na dotankování a další šotolinovej výjezd, ve kterém se začali opět hlásit bolesti zad. Bohužel mě po zbytek závodu neopustili a gradovali někde kolem 50km, kdy jsem byl nucen opustit svoje kolo a trochu se protáhnout - nic moc platné to však nebylo. Dalším skutečně pěkným místem byl nově zařazený sjezd od velké občerstvovačky u Severomoravské chaty (41,5km). Původní trať zde byla díky značné erozi nahrazena a prodloužena o 3km a co hlavně oživena o pekelný sjezd po sjezdovce a průjezdem lesem. Na 46km se nám do cesty postavil pěknej sjezdík po úzké pěšince se značnou erozí, kde to bylo fakt nahraně. Pak opět výjezd a sjezd až do místa nad Raškovem kde se šotolinový cesta mění v pěšinku mezi stromy s nájezdem na louku. Pěkné regulovčice nás správně navedly celou dědinou a nasměrovaly na Raškov a Bohdíkov. Zde se oddělila dětská trať, která vedla přímo na brod a cíl a na nás statečnější ještě čekal jedno tankovaní a snad nekončící výjezd kolem Ptačího vrchu až na Lužnou s následným napojením na zaváděcí okruh a závěrečný již známý sjezd po louce. Pokračovalo se přejezdem silnice v Bohdíkově směrem k fotbaláku přes lávku a 100metrů před cílem si pořadatel připravil závěrečný bombónek na dortu v podání jediného brodu. A že nešlo o nějakou kaluž svědčí to, že se přejížděla vzestouplá hladina řeky Moravy, a to v místě, kde nebyl žádnej píseček ani oblázky, ale pořádné grimle a šutráky jako hlavy. Zkušeně jsem se tedy jako 99% účastníků přebrodil a s totálně promočenejma a promrzlejma nohama se doplazil do cíle! Je to za mnou. Trať jetelná, kvalitně značená v překrásném prostředí - dalo by se říct na konci světa! Maťa" (Martin)

 

Historie teamu rok 2005 - zpět


 

24.srpna 2005 - Bowling v podání šneků

Takřka ke konci prázdnin jsme se všichni šneci sešli a společným mačem v Bowlingu jsme se s nimi rozloučili. Ne že by se nás zrovna týkaly, ale s koncem prázdnin končí i léto a tím pádem i cyklistická sezóna. A že šlo skutečně především o přátelské posezení a především o kvalitní sportovní výkony není třeba dvakrát zdůrazňovat. A jak, že to probíhalo? V první hodince rozstřelů jsme spíše trénovali a čekali na opozdilce Mirase a pak se do toho po hlavě na další hodinku vrchli. Dle očekávání se od počátku jako favorit ukazoval náš sexuolog Uzlik, který ovšem nevydržel zdrcující nástup takřka všech členů teamu. Doslova heroický vítězný výkon podal nováček této "velice náročné :-))" hry Leo, za kterým zaostal na druhé pozici Džerik a jako těsně třetí to dokoulel Rosťa. Celkové pořadí >>>

 

jaká sálová obuv se dá taky nafasovat! :-)) nejsme žádní suchaři a tak o pití nebyla nouze :-))

Uzlik během tréninku Džerik to drží poprvé, ale není to zlé Džerik v akci

Leo už ví jak na to Maťa to jen tak oťukával

Uzlik vybírá tu správnou kouli na dorážení zbylé jedné kuželky Uzlík doráží

Miras to umí i bez tréninku :-)) a jak to hrají havíři - no přeci doplnejch

Rosťa to umí zahrát a narozdíl od jinejch používá hlavu, matematiku, fyziku a kdo ví co ještě Michal se snažil, ale ta kulatá věc stále utíkala do postranních žlábků Michal v akci

 

Celkové pořadí

Leo 127 bodů
Džerik 116 bodů
Rosťa 114 bodů
Miras 107 bodů
Maťa 105 bodů
Uzlík 94 bodů
Michal 86 bodů

 

Historie teamu rok 2005 - zpět

 

nacházíte se na stránkách www.turbosnekteam.com

 

Reklama: