"Po přežité cestě autem, pilotovaném mou osobou, a noclehu ve stanu s nutným ranním rozpohybováním rozvalchovaných zad, jsem se s Mirasem vypravil na start. Jak je mým dobrým zvykem, pokusil jsem se prodrat co možná nejblíže čelu balíku čekajících bajkerů na náměstí v Holešově. Tímto jsem se tak nějak odloučil od Mirase a zůstal stát někde kolem třístého fleku. Počkal jsem na avizovaný výstřel z děla a po té ještě asi 1minutku než se pohybující masa bajkerů pohnula i u mě..

 Nelenil jsem a po startu jsem začal stíhat (již v nedohlednu) špici. V prvním výjezdu i sjezdu se mi podařilo předjet-přeskočit několik bajkerů a docela v pohodovém rozpoložení jsem to hrnul dál přes Rusavu a dalším náročným stoupákem po louce směrem k Hostýnu, čímž jsem si pomohl o několik míst (cca na 150-200 flek) . Ve sjezdu z Hostýna na 18km došlo k tomu co by mě nenapadlo ani v nejčernějším snu a to, že prorazím zadní gumu. Následovala výměna a v okamžiku, kdy jsem se chopil pumpičky a provedl 2tempa mi zůstalo v ruce její rukovítko (prostě odrezla), nezbylo nic jiného než mezi dva prsty čapnul orezlý pístek a pokračoval v pumpování - mezi tím mě minulo několik desítek (spíše stovek) bajkerů, kteří byli do této doby za mnou. Ztráta cca. 20-25 minut nebyla tak drastická, vzhledem k tomu, že maraton teprve začal :-)), ale rozhodně ne příjemná. Nasedl jsem na svého oře a začal nelítostný souboj s časem. V tomto okamžiku jsem si připadal jako ve voze zn. Porsche, které předjíždí Trabantíky. V krásném, technickém, náročném výjezdu na Kelčský Javorník jsem se naprosto vyžívala. Za Rajnochovicemi nás čekalo další pěkné stoupání na kopec Bílová,  pak přes Lázy, kde jsem nevynechal zastávku v boxech na natankování několika dvojdecek nějakého barevného nápoje. V následném stoupáku začal můj Poršák ztrácet na výkonu, tak jsem přesedlal do BMW a s pískajícím řetězem se začal poohlížet po nějakém tom stavení, kde by šlo mého oře přimáznout. Stavení jsem sice nenašel, ale naštěstí na další občerstvovačce (61km) mě mile překvapil maník s olejničkou, který mazal a mazal a já pak zase bezhlučně šlapal a šlapal do strmé vyasfaltované stěny směrem na Krbácko a přes Troják. V posledním výjezdu jsem, již značně znaven, předjel ještě několik o něco více zmožených bajkerů a v závěrečném sjezdu (ve 45km/h) přeskočil ještě dalších 6, kteří toho měli očividně dost. Následoval závěrečný slalom po louce a zasloužený průjezd cílem. I přes defekt jsem s umístěním spokojen a těším se na další letošní maratonek.  Maťa" (Martin)

"DRÁSAL JE DRÁSAL - Něco málo o Drásalovi, který je opravdu velký a těžký.

Po ránu to vypadalo, že nás pojede jen hrstka, ale pár minut před startem mě velmi překvapilo, že bylo malé náměstíčko bylo plné bajkerů. Pak rána z děla (pořádná perda). Asi start a opravdu dav se pohnul mohlo se nasedat a drtit Drásala. Nezvykle pomalé tempo, ale do kopce se netlačilo. No to hnusný lepivý bláto, které cákalo úplně všude a k tomu to pěkně klouzalo. Po výjezdu sjezd, který byl velmi rychlý , že jsem si ani nevšiml zápas Maťa a defekt. Na 25km jsem dostal pěknou ránu do prostředního převodníku, který byl pro zbytek závodu vyřazen. Taky jsem o ukončení přemýšlel, ale přeci mi o pár převodů méně nezkazí náladu a taky by v tom byl čert, že bych s takovou prkotinou skončil.

Dále se udělalo pěkně a bláto vyschlo. Jelo se dobře člověk se i pokochal krajinou, kterou projížděl. A nejvíce při posledním sjezdíku až do cílové mety, kde už mě netrpělivě vyhlížel Maťa (kde jsem hodinu), ale parádičku z posledních sil jsem si neodpustil.

A co říct závěrem. Toto už nikdy nepojedu.

PS: Nikdy neříkej nikdyJ )   Miras" (Míra G.)

 

Historie teamu rok 2004 - zpět

---

10.července 2004 - GT Krkonošský bike maraton - Lomnice nad Popelkou

 V polovině dovolené na Máchově jezeře se Maťa vypravil do Lomnice nad Popelkou, aby změřil svoje síly s ostatními bajkery na GT Krkonošském maratonu. A že byla účast opravdu hojná a jména ze startovní listiny opravdu zvučná (např. Kulhavý, Horák, Vokrouhlík,Fojtík atd) prestižnost tohoto závodu podtrhují. A jak se mi jelo?

 

VIDEO (944 kB)         VIDEO (1,18 MB)

A jak jsem se umístil: 

Maťa dojel na 70 místě (celkově startovalo 318 z toho 58 maraton nedokončilo).

v kategorii A muži do 30let obsadil 45 místo (startovalo 118 - nedokončilo 20bajkerů)

A jak se mi jelo:

 

"V době kdy jiní tráví dovolené u moře, jsem já přerušil tu svoji na Máchově jezeře a zajel si kvalitně obsazený a zajištěný maraton v Lomnici nad Popelkou. Po seřazení na startu v lyžařském areálu V Popelkách jsme se krátce po 8:10 za doprovodnými vozidly přemístili na start, který se odehrál krátce po 8:30 z náměstí v Lomnici nad Popelkou. První prověrkou bylo náročné stoupání z Lomnice před prvním nájezdem do terénu. Po ne zrovna podařeném startu (start z poloviny balíku - tj. 150-170flek) jsem se začal postupně propracovávat ku předu. Prvních 30km uteklo (díky rychlým asfaltovým úsekům a několika skupinkám, ve kterých jsem se pohyboval) jako voda a byla tu občerstvovačka, kde jsem si všiml rychlostního průměru 24,5km/h (to mě teda dostalo). Řekl jsem si, to jsou dnes ale lety, zatím žádnej náročnější kopec, co bude asi následovat. To nejnáročnější na nás, teprve čekalo. Stoupání na Tábor a následně asfaltový výjezd na Kozákov. V tomto okamžiku mě opět začali trápit bolesti zad a chvilkami jsem nebyl schopen otočit nohama. Ne, že bych byl prošitej, ale díky tomu jak bolest ze zad vystřelovala do levého stehna. Po průjezdu Železného Brodu a několika kilometrech asfaltu si na nás připravili organizátoři perličku v podání stoupání lesní pěšinou (spíše stěna než stoupání) na Závrší. Tak zde jsem se opravdu pěkně tavil. Následující kilometry jsem se snažil udržet svoji vybojovanou pozici okolo 70 místa a hlavně se nepropadnout. Co jsem ve výjezdech ztratil tak to jsem zase ve sjedech dohnal a tak jsem se tak nějak plácal 5míst sem 5míst tam. Pak se vystřídali ne zrovna pro mě rychle cedule 15 km, 10 km a potom ještě 5 km a v závěrečném výjezdu kdy jsem jel fakt na morál se otočím a za mnou cca. 10-15m maník a usilovně se mě snaží docvaknou. Tak jsem se ještě přinutil a z posledních sil se snažil ten kopec udržet před ním. Ještě štěstí, že do cíle to bylo potom převážně z kopce (pominu-li pár technickejch hupů a kliček) jsem jeho snažení odolal a vybojoval (doslova) 70tej flek. I přes všechny problémy se zády jsme s výsledkem spokojen a věřím, že bude líp. PS: děkuji pořadatelům za pěkně strávenou dovolenou :-)) a pro příště míň toho asfaltu a raději více technickejch úseků, těch bylo opravdu málo :-((.  Maťa" (Martin)

Historie teamu rok 2004 - zpět

 

---

17.července 2004 - Přes tři vrchy Vysočiny - Horní Cerekev

  Na start do Horní Cerekve se vypravili Maťa a Leoš a oba se postavili na start dlouhé trati (80 km). A jak se nám jelo?

 

 

VIDEO (1,27 MB)

     

VIDEO (1,56 MB)          VIDEO (1,00 MB)

     

     

VIDEO (1,35 MB)         VIDEO (1,23 MB)

A jak jsme se umístili: 

V kategorii muži do 30 let jsme se umístili takto:

Maťa 35 a Leoš 50 místě (v kat. startovalo 82 z toho 11 maratonců nedojelo).

Celkově  jsme dokončili na 79 a 110 místě (startovalo 206 a závod nedokončilo 22 závodníků)

A jak se nám jelo:

 

"Předpověď počasí se vyplnila a nás na startu přivítalo nádherné slunečné počasí s neskutečně vysokou letní teplotou (po několika týdnech spíše podzimního počasí jako by se konečně dostavilo léto). Novinkou oproti předchozím ročníkům byla změna 15 km trati a přidání jednoho brodu.

  Z počátku se mi jelo docela solidně jen se mi nepodařilo v počátečních kilometrech po asfaltu, dostat blíže k čelu závodu, což mě mrzí. Brod jsem projel s jedním šlápnutím do vody (nějakej borec mě jaksi rozhodil) a následovalo pro změnu šlápnutí druhou nohou do hlubokého blata opodál. Následovalo šlapání ne seno-sláma, seno sláma,  ale voda-bláto, voda-bláto :-)) Krásnej technickej výjezd na Javořinu, jsem jako jeden z mála bez větších problémů vyjel a tím si polepšil o několik cenných míst. V jednom sjezdu po šotolinové cestě vysypané štěrkem a obklopené statnými stromy, jsem to hasil rychlostí 66km/h, což by v případném pádu mělo nejspíše za následek, že by se ze mě stal potencionální dárce již nepotřebných orgánů. Následovalo několik zajímavých partií a technickejch výjezdů a sjezdů až do místa, kde se začalo stoupat na vrch Čeřínek, zakončením celého výjezdu byla opravdu strmá sjezdovka, kterou se odhodlalo v sedle zdolat jenom pár maratonců (třeba moje maličkost :-)) a ostatní svoje snažení rozdělili tak, že tu nejstrmější část vytlačili a následně již v sedle na pivní tácek vykvedlali. Jediným stinným místem (aspoň pro mě) celého tohoto kopce byla občerstvovačka na samém vrchu sjezdovky. V okamžiku kdy jsem zastavil a dal si první joňťák se mnou vedro a toto těžké stoupání zacloumalo a musel jsem si sednou do stínu a trochu se vzpamatovat. Po oklepání se, jsem se dal opět do závodění, sice jen na dva válce - neboť jsem dva zadřel ve výjezdu na Čeřínek. Pak nás již čekalo jenom zpestření v podání výjezdu na Křemešník. Následovalo jen něco málo kamení, kořenů, šotolinových cest a menších výjezdů a rychlých sjezdů až na závěrečný asfaltový úsek, který nás přivedl až do cíle v Horní Cerekvi. Závod byl pěkný a až na moje fyzické selhání, jsem s podaným výkonem spokojen.  Maťa" (Martin)

Historie teamu rok 2004 - zpět

---

BIKE SRAZ 2004 ročník třetí - 23-25.7.2004     

Den nultý – pátek 23.7.04´:
        
Den ve znamení příjezdu do centra Bike srazu a zahajovacího závodu do vrchu o titul Hujer Bike srazu a hodnotné ceny
 
Den prvý – sobota 24.7.03´:  
 
Odjezd na trasy Hard a Easy bal naplánován na 8 hodin.  dále viz na webu BIKE SRAZU - sekce BIKE SRAZ 2004.

Historie teamu rok 2004 - zpět

---

24.července 2004 - Kelly´s Beskyd tour - Rožnov pod Radhoštěm

 V den konání námi pořádaného Bike srazu na Vysočině se člen teamu Miras vypravil na start náročného bajkového maratonu v Beskydech.  A jak se mi jelo?

A jak jsem se umístil: 

Miras dojel na 67 místě (celkově maraton dokončilo 238 bajkerů).

ve své kategorii muži do 40let obsadil 62 místo (maraton dokončilo 185 bajkerů)

A jak se mi jelo:

 

"Letošní maraton byl zajímaví tím, že byl kratší o 11km a start se posunul přímo vedle kempu, kde jsem si s rodinou užíval 4* ubytovaní ve stanu s vyhřívaným bazénem. Ráno bylo velmi krásné. Už o 9 hodinách byl už pěknej hic a čekaní na start byl o to únavnější (hlavní je to, že příště bude start ve Frenštátě). Startovní výstřel zazněl a masa cca 300 bikerů se vydalo na dlouhou trať. Zezačátku asi 8km stoupaní se jelo po asfaltu průměrnou rychlostí 13km/hod. Z asfaltu se odbočovalo doleva po červené a opět nahoru. Dále to už nebyla lesní cesta, ale pořádný šutrolom (takových kamenů snad není ani u nás na polích). Když už nebylo vidět ani na krok(kvůli zamlženým brýlím) pěkná pořadatelka s výraznou vestou na nás volá:Teď už si odpočnete! To jsme opravdu pocítili(někteří i na vlastní záda) sjezdík kde byla škoda brzdit. Dále Pustevny, kde jsem měl své fanoušky, kteří mě podpořili. Hned se lepší dupe do pedálů nějaký ten kopec(Tanečnice) nebyl ani cítit. A už se pouštím dolů a jak jinak než bez brzd. Na prudké točce doleva nějaká ta parádička pro turisty, kdy zadní guma GEAX smykuje až lítají kameny. A zase prudký sjezd, kde někteří brzdí a tak je nelze předjet. Následuje krásný pro Beskyd klasický výšlap na Smrk asi 12 km hore háj. Někteří to už nevydrželi, aby trápili kolo tak si to pádili pěcho. Taky už jsem to nevydržel poskakovat do kopce přes kameny, tak jsem se chopil sedla a tlačil, ale to už se cestička proměnila v solidní cestu, kde jsem osedlal oře a tradá z kopce dolů.

Padání z kola asi patří jako k velbloudu hrby. Při jednom sjezdu se mi stala taková příhoda, kdy před odvodňovacím rigolem (myslím RYGOLEM), kdy se přední kolo schová celý mi v hlavě probíhalo dilema zabrzdit či přeskočit. No a já si radši zvolil oboje a už jsem ležel. Vstal a posbíral jsem tyčinky a jedu dál příště to musí vyjít jeden rigol přeci šneka nerozhodí!

Za parného dne člověku vyprahne v hrdle, proto jsou tu občerstvovačky, kde bylo vše na cosi vzpomeneš. Jako třeba meloun, který nejen přišel k chuti, ale i zahnal žízeň.

Poslední výjezd kde mě předjeli 3 bajkeři se mi proto zdál moc dlouhý. Následující sjezd do cíle mi nahrál do karet. Předjel jsem je všechny a jednoho navíc, který si hrál s řetězem. Posledního mi dalo trochu fušku, protože měl TREKa 80 fulla pěkně to od něj lítalo až turisti, kteří tudy zrovna procházeli museli až pod mez.

Následuje cíl a tak to asi má být, proto se mi tento maraton líbil, proto mám i radost z 62. místa ve své kategorii.

Kolu Zdar Miras" (Míra G.)

Historie teamu rok 2004 - zpět

 

nacházíte se na stránkách www.turbosnekteam.com

 

Reklama: