"Cyklistická etapa byla pro mě prvním letošním závodem, kterého jsem se odhodlal zúčastnit. Vzhledem k tomu, že oproti předchozím letům mám najeto zhruba o více jak polovinu méně a letos jsem na kole seděl střídavě 5dní a pak měsíc nic, sem tam nějaká nemoc a další výpadky, byl jsem již před startem smířen s tím, že obhajoba loňského skvělého 7mého místa nepřipadá v úvahu. Počasí nám rosničky předpověděli nádherně, až na menší odchylku v rychlosti větru (avizovaný vánek/bezvětří se změnil na slušněj vichr). Po startu 130ti hlavého pole jsem se ujal pozice na špici a snažil se dostat do tempa a dostatečně se nabudit cyklistickou elitou, která se na špici pohybovala. Pokus to byl pěknej až na to, že na rozmlácené silnici za Vojnovým Městcem mě tak trochu rozhodili "keckaři" kteří se mezi nás začali cpát a tak jsem si řekl, že nemá smysl kvůli někomu nezkušenému (v jízdě v balíku) padnout, jsem se tedy stáhl na konec skupiny (za námi cca 5-6 skupinek a několik dalších jednotlivců). Do Hlinska jsem dojížděl na cca. 50té pozici a začal zápasit s pro mě doposud nepoznanou křečí v oblasti žaludku a střev. Tento stav mě odrovnal natolik, že jsem byl rád, že se držím ve skupince a neztrácím pozici. Ve výjezdu z Milov do Sněžného, křeč povolila a na pokus o únik Čeji jsem včas zareagoval a získal 30ti metrový náskok před naší skupinkou. Bohužel pro Čeju, který naznal, že vítr je natolik silnej abychom jsme byli schopni ve dvou dojet skupinku před námi, jsem zareagoval dalším zrychlením a cíl dojet skupinku před námi (již sám) se mi následně splnil. Po cca. 5ti km sám proti větru, jsem dojel kousek za Kuklíkem skupinku čítající 9 cyklistů a po menším odpočinku jsem se ujal se Štěpánkem špice. Po přeletu kolejí u nádraží v Novém Městě nás čekal již poslední náročný úsek a to výšlap na Vlachovice kde byl cíl. Jediné štěstí, že v tomto kopci snad po 200letech foukal vítr jinak než proti a tak jsme se Štěpánkem vcelku v pohodě s větrem v zádech získali náskok a drželi tempo někde mezi 22-27km/h. Na posledním kilometru na nás diváci začali volat ať ještě přidáme, že Karla určitě převálcujeme. Mrknu před sebe a pak na Štěpiho a bylo jasné, že Karel Stárek, kterej se před námi na samém úpatí kopce trápí, převálcujeme -po několika šlápnutí se tak také stalo. No pak tu byl cíl a docela slušné 22hé místo, které jsem ani nečekal. Maťa" (Martin)
 

VIDEO (2,19 MB)