V sobotu 1.června jsme se vydali do Proseče (u Skutče) na již druhý ročník maratonu Cyklo Maštale aneb Za Toulovcem na kole. Bylo připraveno 5 okruhů a to 300m (pro děti), 3,5 km (junioři), 17 km, 52 km a námi absolvovaná 82 km dlouhá trať. Start byl plánován na 10 hodinu a tak jsme měli po prezentaci dostatek času na posilnění a projetí úvodních 4 kilometrů. Následně jsme se domluvili na tom jak kdo a s kým pojede a vyrazili na start. A jaké zážitky z trati jsme si odnesli vám nyní popíšeme:

"Názor nejrychlejšího člena teamu v cíli:

Krátce po startu a zaváděcím kole kolem Proseče se na čele utvořili dvě silné skupinky a v té druhé jsem nechyběl ani já. Následující kilometry směrem na Budislav se jelo převážně po zpevněných polních cestách a silničkách a to rychlostí srovnatelnou s jízdou na silničním kole (35 - 45 km/h). Do cesty se nám postavil jeden větší kopec zvaný Svatá Kateřina a po přejetí silnice Proseč-Budislav začala stíhací jízda první skupiny a v tuto dobu naše 6ti členná skupina jela rychlostí 45 - 50km za hodinu. Po hodině jízdy a ujetí prvních 26ti kilometrů jsem si uvědomil naše zdrcující tempo a průměr 26km/hod to jenom potvrzoval. Specialitou tohoto závodu byly vysečené pásy trávy na loukách ve kterých vedla trať a kde to dost drncalo. I přes veškerou snahu se nám nepodařilo první skupinu dojet. Následoval Bor u Skutče, kde náš vláček minul vysokou rychlostí moji přítelkyni, která zde čekala aby náš team vyfotila. Na 44 kilometru při pohledu na tachometr jsem zjistil, že náš průměr je stále 26km/hod a to jsem netušil co mě ještě čeká. Následoval totiž jeden náročnější výjezd kde jsem již nevydržel smrtelné tempo a skupinka mě a ještě jednomu bikerovy poodjela. Kousek jsme jeli spolu, ale poněvadž na tom byl ještě hůře než-li já tak jsem mu odjel a celý zbytek závodu jsem jel již sám. Na několika vysečených loukách jsem jel již svoji morální hranu a modlil jsem se abych do cíle vůbec dolezl. Nezapomenu na posledních 8 km, které se jeli napříč posečenou loukou a ještě z částí objížděli cílovou Proseč.  Do cíle jsem dojel na 11té pozici (rychlostní průměr 23 km/hod) s pěknými zážitky, které se týkali dokonalého značení trati a dobře zvládnuté organizace tohoto závodu. Jediné co mě ubíjelo a navrhoval bych změnit byli ty vysečené louky, na které nadávali i další účastníci se kterými jsem po závodě mluvil." Maťa (Martin)

"Zážitky z trati druhého z Turbošneků v cíli:

Po dlouhé době jsem se zúčastnil také nějakého bike-maratonu. Protože nemám najeto letos nějak moc kilometrů, vyhovoval mi převýšením a délkou nenáročný maraton v Proseči. Raději ale mám delší tratě s velkým převýšením a technickými úseky typ sado-maso Holešov. Na těchto tratích už člověk musí prokázat nejen dobrou fyzickou kondici, ale taky dobrou techniku jízdy, musí mít dobře připravené kolo, a po celou dobu jízdy stejně nevím, jestli mě neodveze doprovodný sběrný vůz nebo sanitka se zlomeninou či s infarktem. A teď k té Proseči. Trať byla dobře zorganizovaná, přehledně provedené značení. Většina cest byl asfalt, lesní šotolinová cesta, nebo louky. Žádné technické úseky, mohl jsem si vzít kolo s košíčkem, co s ním jezdím na nákupy. Naše nejdelší trasa jela hodně dlouhou dobu s trasou kratší, takže se mi pod kolo motali šneci co seděli na kole poprvé v životě a jsou rádi, že jedou. Hlavně ve sjezdech to bylo dost nebezpečné. Od začátku se jelo hodně rychle, držel jsem si svoje tempo, takže průběh jasný: špičku jsem neviděl od startu a pomalejším jsem odjel. Výsledkem bylo, že jsem 70 % trati jel sám. Ke konci, kdy už jsem toho měl dost mě dorazily dlouhé mírné výjezdy po měkkých a hrbolatých loukách.
I přes výhrady jsem rád že jsem to jel."  Džerin (Jarda).

"Názor od nejslabšího člena týmu:

Tak tedy. Mně se závod líbil. Co mě překvapilo, byla účast na startu. A to tak, že na "dlouhou" trať 82 km se vypravilo jen asi 50 borců. Na kratší padesátku několikrát více. Pro nás starší pány je přeci jen delší trasa lepší-nemusí se jet tak rychle. Závod to byl rychlý o čemž svědčí průměr 20,5 km/h u mě a to jsem dojel skoro poslední. Může za to trať , která byla dosti rychlá a po širokých cestách. Někomu se to může nelíbit, ale mě to nevadí, protože letět lesem padesátkou je taky dobrý vzrůšo. A protoža nemám celopéro, tak je to i lepší, že nám to nedrncá. Ono mydlit se třeba 60 km po kořenech zrovna moc dobrý není. Ale tady to bylo fajn, užili jsme si i cestiček v borovém lese, dva brody na opláchnutí, silnice jako takové bylo minimum. Někdy to až přeháněli pořadatelé, když 5 km před cílem je člověk vytavenej a jede po hrbolatý louce vedle silnice. To je opravdu na morál. Ale i to se zvládlo a pak tě čekalo prosečské náměstí, které se objelo a byl konec.
V cíli nějaké občerstvení vyhlášení výsledků - zklamání vítězů z finančních odměn-"pouze" poukázky na slevu na nějaké pojištění. Ale nám co nejezdíme pro peníze to moc nevadí.
Jsem rád, že jsem tento maraton absolvoval, protože se jede v krásném prostředí, za málo peněz (200 Kč na startu i s trikem) - ovšem musíš počítat se slabším bufetem - asi 3 x jen pití a banány.
Je třeba pochválit pořadatele za perfektní značení - jednoduché, velké šipky byly všude tam, kde mají být.
Na to, že to byl teprve druhý ročník SUPER." Uzlík (Míra)

A jak se náš team umístil: 

Obsadili jsme 11, 31, a 33 místo z celkového počtu 49 startujících na dlouhé trati.

H.istorie teamu rok 2002 - zpět

16.června 2002 cyklistická časovka do vrchu na 7.8 km