Turbošnek team - www.turbosnekteam.com

Historie teamu - květen 2002

Author Šela marathon 4.5.2002

Na start Šela maratonu se vydali Rosťa a Martin a zde jsou jejich zážitky z 84km dlouhé trati. Po takřka probdělé noci pod širákem a šíleným teplem, které celou noc před startem provázelo, jsme se ráno v 7 hodin celí rozlámaní vyhrabali ze spacáků a začali se připravovat na start. Startovalo se v Lipníku nad Bečvou ráno v 9 hodin za tropického počasí a dešťové předpovědí se nenaplnili (rosničky zase kecaly!). Nejzajímavějším byl úsek 2,5 - 3 km od startu když se projížděl kamenolomem a 18tý kilometr kdy se maratonci poprvé dostali na Hrad Helfštýn a celý jej projeli a následně ještě kolem hradeb objeli (dost zajímavý úsek). Ne zrovna pěkným bylo ale čekání na ucpané trati v úseku 14 - 16 tého kilometru, kde se vytvořil několik metrů dlouhý had stojících bikerů. Celkově byl okruh dosti technický a náročný (tento dojem ještě znásobovalo šílené teplo a rozvířený prach) a to se podepsalo i na veliké úmrtnosti účastníků, kteří nedokončili. Určitě by tomuto maratonu neuškodilo, kdyby byl veden více po krytých lesních cestách, které by se neucpávali a dokázali pohltit takové masy závodníků. Organizace byla zvládnuta výborně a zážitky z trati nám zůstanou v paměti na dlouhá léta. Tak třeba příští rok na viděnou.

A jak se náš team umístil:

z celkového počtu 1273 účastníků, kteří se postavili na start, Martin dojel na 237 (v kategorii A 213tý) pozici a Rosťa 1120 (v A 885).

Klobouk dolů před těmi co celou trať projeli a do cíle se dostali (bylo jich 1157).

H.istorie teamu rok 2002 - zpět

Soustředění 2002

Soustředění s horskými koly v Javorníkách 8. - 12.května (foto)

Pro rok 2002 se cílem našeho soustředění stala oblast Javorníků a Vsetínských vrchů. Odjezd jsme naplánovali na středu 8.5 ráno v 7:30hod s plánovaným návratem 12. května ve večerních hodinách. Do místa našeho ubytování - Velkých Karlovic - jsme dorazili kolem 11té hodiny. Vybalili jsme věci, něco pojedli a vyrazili na první seznamovací jízdu s terénem Vsetínských vrchů na okruhu dlouhém 29,5 kilometrů. Délky dalších vyjížděk byli ale již delší: 9.5. 76 km, 10.5. 63,5 km (s nádherným a brutálním 8km dlouhým sjezdem z Radhoště do Rožnova pod Radhoštěm) a 11.5. 84 km (se třemi silnými dešti). Poslední den (12.5.) jsme již uznali, že máme najeto dost a tak jsme již na naše stroje neusedli, ale v klidu jsme se sbalili a po 10té hodině dopolední jsme vyrazili zpět na Vysočinu. Cestou jsme se ještě zastavili na Tesáku a trochu zavzpomínaly na pěkné terény, které jsme za uplynulé dny poznali při 253,5 kilometrovém soustředění s dosaženým celkovým převýšením 10 500 m.n.m. Speciální dík patří našemu průvodci a hlavnímu plánovači všech okruhů Mirkovi (člen našeho teamu) za pěkné naplánované okruhy.

A jak jsme trénovali:

Den první (8.5.) : příjezd do Velkých Karlovic, vybalení a první seznamovací jízda s terénem v okolí na okruhu dlouhém 29,5 km - Velké Karlovice, Třeštík, Vysoká, Soláň, Velké Karlovice převýšení 800m.

Den druhý (9.5.) : najeto 76 km - Velké Karlovice, modrá - na hřeben, Kotlová, červená - Soláň, Tanečnice (911m.n.m), Ptáčnice (930m.n.m), Cáb - oběd(800 m.n.m), Chmelov, modrá - údolí a průjezd JZD (bloudění), Huslenky, žlutá - Paparijské sedlo, neznačená po slovenské straně, červená - Portáž, Kohůtka, Portáž, Malý Javorník (1019m.n.m), Stratinec, Velký Javorník (1071m.n.m) zelená a potom bloudění Dolina Podťatá, Velké Karlovice převýšení 2900m Nádherný slunečný den.

Den třetí (10.5.) : najeto 63,5 km - Velké Karlovice, žlutá - Benešky, červená - po hřebeni, modrá - Horní Bečva, zelená - Martiňák, červená - Pustevny (1000m.n.m) oběd, modrá - Radhošť (1129m.n.m), drsný sjezd cca 8km po červené - Rožnov pod Radhoštěm, červená - Rysová hora (553m.n.m), modrá - Zvonový (743m.n.m), Tanečnice (911m.n.m), červená - Soláň, zelená - Velké Karlovice převýšení 3000m

Den čtvrtý (11.5.) : najeto 84 km - Velké Karlovice, zelená - Kasárně, červená - Hríčovec, modrá - Čimerka, červená - U Melocíka, Semetéš (déšť), Jakubovský Vrch, modrá a po silnici za deště - Turzovka, po silnici Korňa - Korňanský Ropný pramen, červená - Vyšný Kelčov, chata Sněžná (večeře) a odjezd za deště (až do Velkých Karlovic), Bumbálka, Třeštík, zelená - Velké Karlovice převýšení 3800m

Den pátý (12.5.) : sbalení a odjezd domů se zastávkou na Tesáku.

H.istorie teamu rok 2002 - zpět

Silniční maraton AMADÉ v Rakouském Radstadtu 26.5.2002

Na start Amadé maratonu se postavil Martin člen našeho teamu a zde jsou jeho zážitky z cesty a maratonu.

Na maraton jsem odjížděl se svojí přítelkyní již v sobotu 25.5. (tedy o den dříve před startem). Podle předpovědí mělo celou cestu pršet a my se přitom doslova pekli v autě jak to venku slunce rozpálilo. Po 8mi hodinové cestě jsme dorazili do Radstadtu a šel jsem se za prezentovat. Poté jsme jeli hledat kam bychom na noc složili hlavu a šli se projít po krásném okolí Radstadtu! Během noci začalo hustě pršet a bylo mi již jasné, že i tentokrát mě nemine jízda v dešti (minulý maraton v Hallein také pršelo).

Startovalo se ráno v 7:30 hodin za nevlídného deštivého počasí. Na start jsem se postavil již o 30minut dříve, abych se dostal co nejvíce do předu, neboť na startu mělo být něco kolem 2000 maratonců, kteří se chtěli poprat se dvěmi tratěmi, maratonskou 178km (kterou jsem jel i já) a kratší 98km. Na trati dlouhé 178km připadalo nastoupat 2460 výškových metrů. Po startu jsem využil dlouhého rovného úseku k předjetí několika desítek závodníků a zařadil se mezi zdatnější jedince. Následovalo několik náročných stoupání, ve kterých jsem zjistil, že na tom nejsem až tak dobře a mnou zvolené nejlehčí převody 42-23 nebudou ty pravé. Hned v prvním výjezdu jsem proklínal okamžik, kdy jsem se rozhodl, že nebudu měnit stávající kazetu 13-23 za lehčí 13-26zubů, kterou na maratony běžně vozí. Následovalo několik krásných serpentinových sjezdů kde se jezdilo za mokra rychlostí kolem 80km/h (já dosáhl 83km/h a v jednom místě jsem měl dost problémy to dobrzdit). Poté se vytvořila větší skupinka, ve které se pravidelně střídalo a postupně dojížděli a pohlcovali další skupinky a jednotlivci. Na 45tém kilometru se tratě dělili a z této silné skupinky, ve které byli převážně borci, kteří pokračovali rovně na kratší trati, zbyli 4 německy mluvící maratonci, se kterými jsem po zbytek závodu jel (jeden patřil bohužel mezi ty co se raději vezou a tak jsme střídali jenom ve čtyřech). Když jsme na 72km minuli první občerstvovací stanici (v Abtenau) bylo mi jasné, že tito borci to se závoděním myslí vážně (pro zajímavost jeden jel na Cannondalu s Dura Ace tak do 35let a další na Giantu s Campagnolo Recordem a na nějakých loukotích kolem 25let co vypadal dost vyšvihaně). Již na 85 km (ve Schaffau) jsem při pohledu na svůj tachometr zjistil, že se naše průměrná rychlost pohybuje kolem 31,8km/h. Na 138km jsme v plné rychlosti minuli druhou občerstvovací stanici (ve St. Johanu) a v tento okamžik se náš průměr vyšplhal na 32,9km/h. Následovalo táhlé 10km dlouhé a místy 10% stoupání, které začalo nevině stěnou ve St. Johannu směrem na Wagrain a Flachau (zde náš průměr klesl až ke 30,8km/h). Na 148 kilometru měl následovat známý výjezd k jezeru na Kleinarl, kde měla být poslední třetí občerstvovačka s následným sjezdem zpět do Wagrainu. Bohužel tento úsek pořadatel vzhledem ke špatnému počasí nezařadil a tak se celá dlouhá trať zkrátila na 150km. Poslední kilometry od Flachau byli již vedeny spíše po rovině s mírnými výjezdy a zde se naše aktivní pětka (začal totiž i střídat ten co se od 45tého kilometru jenom vezl) řítila rychlostí, která málo kdy klesala pod 45km/h (zde mi již docházeli síli). V závěrečném finiši se mi, ale za dařilo a povedlo se mi dojet z naší skupinky jako první v čase 4hodiny40minut. Následovala zasloužená sprcha a ve 14:35 jsme se vydali na zpáteční cestu.

A jak se Martin umístil:

Martin dojel 56tý ve své kategorii a 59tý v celkovém pořadí (dokončilo 472 maratonců). Z 19 ti Čechů, kteří na maraton přijeli dojel do cíle jako první.

H.istorie teamu rok 2002 - zpět

nacházíte se na stránkách www.turbosnekteam.com