Díky tomu, že jsem se přestěhoval do nedalekého Žďáru nad Sázavou, tak jsem se tentokrát zúčastnil Novoroční vyjížďky zde. Před městským úřadem se sešlo v 11 hodin celkem 35 lidí z řad žďárských cyklistů. Bylo docela slušné počasí a tak se nenaplnily obavy z dosavadního nevlídného průběhu zimy. I přes značný počet nemocných se ve Žďáře na vyjížďku vypravilo něco přes 25 cyklistů na kole. Po slavnostním přípitku šampaňským se starostou města, jsme se vypravili z centra po zasněžené a rozsolené silnici kolem zimního stadionu a zámku Santiniho pod Zelenou horou směrem k Pilské nádrži. Cílem naší 7-mi kilometrové cesty byla obec Polnička a místní atrakce pod názvem Vagón. Jedná se o areál, který je hojně navštěvován rodinami z dětmi a to převážně v letních měsících (jak jinak než na kole). Součástí jeho prostor je hospůdka, která připomíná svojí velikostí a výbavou starý železniční vagón. Zde jsme se všichni pohodlně usadili a ohřáli. Někteří zde zůstali déle, jiní spěchali zpět k rodinám a za jinými povinnostmi. Celkově jsem najel za první den Nového roku 16 kilometrů.
Historie teamu rok 2002 - zpět
Tohoto závodu se zúčastnil člen našeho teamu Martin. Zde jsou jeho zážitky z akce, kterou přežil:
Již v roce když jsem se dozvěděl o konání Žďárské ligy mistrů, která se skládá každý měsíc z jedné disciplíny jsem si říkal, že bych to mohl zkusit. Proto jsem se rozhodl, že se pokusím tento rok zúčastnit co nejvíce disciplín a získat alespoň nějaký ten bod do celkového pořadí. První disciplínou byl běh na lyžích volnou technikou konaný v neděli 20.ledna 2002. Start byl plánován na 14 hodin a tak jsem se již před 13tou hodinou vydal do lyžařského areálu SKI abych se zavčas zaprezentoval a mohl se trochu rozdýchat. Teplota 4°C nad nulou dávali tušit, že to nebude lehký závod a také se tak stalo. Musím se přiznat, že na lyžích se snažím trochu jezdit každou zimu (jako ostatně všichni z našeho teamu), ale jízda volnou technikou (bruslením) je něco tak náročného a nepřirozeného, že jsem byl naprosto bez šancí, ale s tím jsem i na start nastupoval (zkusit to a pobavit se). Na start trati dlouhé 9,6 km se postavilo 132 závodníků, mezi nimiž nechyběli i čistokrevní lyžaři nebo borci s lyžařskou minulostí. Startovalo se hromadně i přes avizovaný start jednotlivě po 30 vteřinách (další šok). V prvním kole (4,8 km) jsem si prožíval peklo, myslel jsem že chcípnu, nemohl jsem to ani udýchat, nohy a ruce bez sil. Do nájezdu do druhého kola jsem najel (dolezl) jako šnek. Potom jsem se asi tak na 1 km vzpamatoval na což jsem opět vytuhnul a to již nadobro. Přibližně v době kdy jsem byl na 7mém kilometru byl již první závodník v cíli a já stále zápolil s tratí a o dojetí (dolezení) do cíle. Na cílové rovince jsem před sebou viděl nějakého lyžaře, který jel klasickým stylem ve stopě a zdálo se, že je na tom ještě hůř jako já a tak jsem si řekl, že bych ho mohl ještě dojet. Vydal jsem všechnu poslední sílu na jeho dojetí, ale po několika tempech jsem to vzdal (blbej nápad :-) ), nejel zase tak pomalu jak se zdálo. Ta rovinka byla nekonečná. Pochopitelně, že jsem ho nedojel, ale do cíle jsem dolezl na konečném 62 místě. (Martin)
Historie teamu rok 2002 - zpět
nacházíte se na stránkách
www.turbosnekteam.com
Reklama: